Můj hudební vývoj a historie mého hudebního působení


Metalové kapely (1990-1992)

V letech 1990 až 1992 jsem působil v několika metalových kapelách působících na mladoboleslavsku. Kapely měly krátkou životnost a velmi lokální význam.
První z nich byl black metalový Mör, do kterého jsem byl přizván jako kytarista a ve které na basu začínal Petr "Zed" Novák známý dnes působením Debustrolu. Určitou dobu s námi hrál i Milan "Bathory" Fibiger, který předtím opustil Master's Hammer. Ny kytaru jsem toho opravdu moc neumím, ale jsem nadšený a kapele jsem ochoten ochoten obětetovat většinu volného času. A mé nadšení úměrně roste s intenzitou hluku, který jsme schopní vytvořit. Nejprve jsme totiž hráli přes cokoli, co se dalo nazvat zesilovačem, ale během měsíců se nám pořuzejeme kytarové zesilovače TESLA Studio Solo a stavíme reprobedny, které jsou schopné alespoň trochu unést sílu přebueného vstupního sinálu.
V té době jsem byl zaměřený na thrash metal, takže asi po roce kapelu Mör opouštím. Úroveň hraní na kytaru posunuju o kousek výš a snažím se založit vlastní kapelu s přátelským názvem Azzalea, pohybující se stylově mezi heavy a thrash metalem. Byl jsem domluvený s bubeníkem Jardou Pospíšilem a po několika neúspěšných pokusech o angažování dalších spoluhráčů kapela začíná fungovat jako trio, když na post basáka přichází po rozpadu Möru Petr "Zed" Novák. Po několika měsících se však kapela kvůli problémům se zkušebnou a sporům týkajícím se stylového zaměření rozpadá.
Myšlenka založení kapely mě neopouští a tak po krátké době vzniká druhá verze Azzaley, tentokrát už stylově silně posunutá k doom a black metalu. Na postu basáka působí Robert Grgurinovič (později Providence) a bicí obsluhuje Čáp (dnes Sacrastic). Po prvním vystoupení jsem však z kapely odejit a na mé místo nastupuje Honza Vais (dnes Sacrastic), který je mým bývalým spoluhráčům svým trashovým přístupem bližší.
Poslední metalové angažmá dostávám u kapely Cellar Rats, která postrádá kytaristu po odchodu Honzy Vaise. Do thrash metalové kapely jsem vnesl (přes nesouhlas některých členů) doomové a blackové prvky. Po několika měsících a dalších personálních obměnách se však kapela rozpadá.
Pro úplnost musím dodat, že toto období, které mám neodmyslitelně spjaté se "sametovou revolucí", znamenalo také mou vnitřní revoluci. V té době jsem uvěřil v Boha a vydal se s na dlouhou cestu hledání. Svou čerstvě se formující víru jsem se také snažil, mnohdy dost nemoudrým způsobem, promítnout do tvorby a do života kapely.
Z tohoto období se nedochovaly žádné zvukové záznamy ani fotografie.


Projekt Samarithan (1992-1993)

Projekt Samarithan trval pouhý půlrok, ale tvořil důležitý předěl mezi mým působením v sekulárních metalových kapelách a následným dlouhým obdobím hudebního působení převážně uvnitř církve. Název projektu pochází z Ježíšova podobenství známého jako Podobenství o milosrdném Samařanu. Zároveň to byl název jedné z nejlepších písní doomsterů Candlemass. Cílem projektu bylo natočení alba obsahujícího 14 autorských písní. Polovinu z nich jsem napsal během působení v metalových kapelách programově jako folkové, některé písně byly předělávkami metalových věcí, které jsem předtím hrál s Morem a Cellar Rats a několik písní jsem dodělal těsně před pořízením nahrávky. Ačkoli po hudební stránce šlo o folk, jsou na nahrávce jasně patrné metalové vlivy. Velký důraz jsem kladl na texty založených na metaforách a prací s jazykem, při jejichž psaní a pilování jsem strávil hodně času.
Kazetu jsem nahrával nejprve v prosinci 1992 a pak v lednu 1993 (s první verzí jsem nebyl spokojený) v improvizovaných podmínkách našeho obývacího pokoje, jen s minimálním technickým vybavením. Mixážní pult a mikrofon Tesla AMD mi půjčil kamarád Sam a vlastně mi tím umožnil nahrávku realizovat. Při nahrávání jsem použil kytarové efektory, které daly nahrávce nezaměnitelně podivný zvuk. Ke spolupráci jsem přizval tehdy patnáctiletou sestru Jitku (Judith) a houslistu Aleše Jíru, díky kterým vystupují některé písně ze stereotypu. Protože jsem neměl s výjimkou instrumentálek možnost použít playback, nahráli jsme každou skladbu několikrát a na kazetu jsem vybral verzi s nejmenšími nedostatky. Na základě vlastního grafického návrhu jsem s pomocí počítače, propisotu a kopírky vytvořil cover a booklet.
S výsledkem jsem byl tehdy spokojený a připravoval jsem jeho pokračování, ale už s odstupem dvou let jsem se od projektu distancoval, a to nejen kvůli technicky legračně znějící nahrávce a přehnaně patetickému zpěvu. Uvědomil jsem si, že při psaní textů jsem se soustředil příliš na hledání obrazů a vystižení chmurné nálady. V řadě písní jsem s časovým odstupem začal vidět mnohem více pózy než upřímného vyjádření.
Nahrávka se dochovala kompletní, vybral jsem ale pouze informativní ukázky. Všechny ukázky jsem ponechal v původní podobě, bez jakýchkoli změn a vylepšení. V dnešní době se k Samarithanovi svým způsobem vracím v projektu Postilion a v kapele Amnis. Návrat spočívá především v důrazu na propracované texty, volbě obrazných vyjádření a v pokusu o skloubení folkových a metalových prvků.


Ukázky z dema "Samarithan - I.N.R.I." (1993)



Obraz doby mp3 text
Království zimy mp3 text
Poslední večeře mp3 instrumental


Bohoslužebná hudba a koncertní činnost (1992 - 2005)

Po skončení své "metalové kariéry" odkládám elektrickou kytaru a začínám odhalovat způsob hraní na kytaru akustickou. Po opuštění projektu Samarithan jsem se začal naplno věnovat vnitrocírkevnímu působení. Více než 13 let jsem byl členem nebo vedoucím hudební skupiny, která existovala při sboru Jednoty bratrské v Mladé Boleslavi. První uskupení vzniklo v roce 1992. Zpočátku jsem obsluhoval perkuse, až po několika letech se mým nástrojem stala kytara. Za dlouhou dobu své existence prodělalo uskupení řadu změn jak personálních, tak i stylových. Nejprve měla kapela stylově nejblíže k folku, později přijímá i prvky rocku a popu. Nemálo skladeb bylo prezentováno v pseudorenesanční úpravě, součástí repertoáru se staly i židovské písně a spirituály. Působení v kapele pro mě znamenalo získávání cenných zkušeností, hudebních rozvoj, rozšiřování si hudebních obzorů, ale i spolupráci s řadou talentovaných hudebníků.
Hlavním zaměřením kapely byla moderní bohoslužebná hudba, v různých obdobích se ale také více či méně věnovala koncertní činnosti při různých příležitostech v Mladé Boleslavi. Šlo především o vánoční a velikonoční koncerty. Kapela časem přijala název Chermón. V roce 2005 byla kapela oficiálně rozpuštěna. Já a moje sestra Jitka (Judith) jsme byli jako jediní členy po celou dobu její existence.
V podle mého názoru historicky nejsilnější sestavě jsme v dubnu 2001 nahráli demo. Byla to vlastně "studiová" verze velikonočního koncertu konaného toho roku v kostele sv. Havla. Demo jsme nahráli za jediný den v modlitebně Jednoty bratrské v Mladé Boleslavi bez použití playbacku. Se zvukem dema jsem nebyl příliš spokojen, především kvůli nevyváženosti jednotlivých hlasů. Výsledný zvuk byl ovlivněn malými zkušenostmi s nahráváním i omezenými technickými možnostmi. Intonační nepřesnosti a zmíněná nevyváženost hlasů byly hlavními důvody, proč jsme demo nikdy oficiálně nevydali.
Když jsem v roce 2005 začal dokumentovat svá dosavadní hudební působení, narazil jsem i na toto nikdy nevydané demo Chermónu. S odstupem doby jsem neviděl výsledek nahrávání až tak špatný. V letech 2009 - 2010 jsem nahrávku zdigitalizoval, sestříhal a zvukově upravil na PC a výsledek pokládám za poslouchatelný. Žel polovina písní má vyšší úroveň šumu, protože jsem už neměl k dispozici originální záznam. K poslechu a stažení nabízím zkrácenou verzi dema nazvanou "Vzpomínky na Chermón". Tato verze obsahuje písně, kde nemusím řešit autorská práva, s výjimkou "Kristus kraluje", kterou jsem umístil s laskavým svolením Karla Řežábka. Ke stažení je i booklet.



Na fotografiích zleva: Markéta Plevová (klávesy, zpěv), Daniela Plevová (zpěv), Šárka Kohoutová (zpěv), Jitka "Judith" Horáčková (zpěv), Ivo "Bard" Horáček (kytara, zpěv), Ondřej Kohout (basa)


Demo "Vzpomínky na Chermón" (2001; remaster 2010)



1. Žalm 80 - Overture mp3 instrumental
2. Kristus kraluje mp3 text
3. Pán Bůh je síla má mp3 text
4. Jerušalajim šel zahav mp3 text
5. Hava nagila mp3 text
6. Oh, Freedom mp3 text
7. Krev po dřevě stéká mp3 text
8. Úžasná láska mp3 text


Písničky pro děti a dětmi obdařené (2002 - 2011)

K psaní dětských písní mě inspirovalo především narození dcerky. Některé z nich vznikaly při večerním ukládání k spánku, některé "přímým pozorováním" a v některých se odráží nově nabyté otcovské zkušenosti. Po narození syna jsem sice napsal jen dvě nové písničky (Klubko dětí a My se máme), ale dokončil jsem několik dalších, jejichž texty byly jen provizorní nebo improvizované. Písničky jsem průběžně nahrával, často v dosti primitivních podmínkách, což se také odráželo na kvalitě. Ovšem pořízené nahrávky měly mít především informativní charakter a ukázalo se, že poslouží jako odrazový můstek pro další práci. Dětské písně se silně odlišují od ostatné mé tvorby.

Několik dětských písní jsme příležitostně zpívali v počátcích existence kapely AMNIS a v roce 2011 mě po jednom koncertu kamarád požádal o vypálení nahrávek dětských písniček na CD. To byl pro mě podnět k natočení oficálního dema, protože se mi nechtělo nedobře znějící polotovary oficiálně šířit. V dubnu a květnu téhož roku jsem se vrhl do intenzivní práce. Starší nahrávky jsem částečně nebo úplně přetočil, doaranžoval a přemixoval. Výsledkem snažení, do kterého jsem zapojil i další členy rodiny, bylo jedenáctipísňové demo "Rodina je základ státu". Jako bonusy jsem přidal rockovku "Myši vládnou" (viz sekce Ostatní tvorba) a originální verzi "Už nejsi miminko" z roku 2006, která je technicky hodně slabá, ale připadalo mi, že i tak má svůj půvab.
Ke spolupráci se mi podařilo získat talentovaného Miloslava Fantu, který demo opatřil osobitým coverem, drobnými ilustracemi a poradil mi s grafickou úpravou. Booklet je unikátní v tom, že obsahuje dvě odlišné verze coveru, mezi nimiž může posluchač volit klidně i podle momentální nálady.

Nahrávka je pro mě přelomová v tom, že šlo o první oficiální nahrávku, kterou jsem vytvořil plně digitálně a při jejím mixu použil softwerové studio. Z dnešního pohledu vidím, že by si zasloužila zremasterovat, pak by určitě zněla lépe. Pokud to v budoucnu uvidím jako smysluplné, remasteringu čas věnuji.


Demo "Rodina je základ státu" (2011)



1. My se máme mp3 text + akordy
2. Šmudla malá mp3 text + akordy
3. Mimi dělá bum, bum, bum mp3 text + akordy
4. O kočce a myši mp3 text + akordy
5. Miminko ještě nic neumí mp3 text + akordy
6. Jsou to dneska noviny mp3 text + akordy
7. Děťátko dělá hají mp3 text + akordy
8. Máma nemá chvíli klid mp3 text + akordy
9. Měsíc za oknem mp3 text + akordy
10. Klubko dětí mp3 text + akordy
11. Už nejsi miminko mp3 text + akordy
B1: Myši vládnou (2009) mp3 text
B2: Už nejsi miminko (2006) mp3 text


Má hudební současnost (od r. 2005 dodnes)

Rok 2005 byl pro mě zlomový, ocitl jsem se takzvaně na křižovatce. Potřeboval jsem najít svou novou (nejen) hudební identitu a řadu věcí změnit. Léta jsem fungoval víceméně jako interpret, cítil jsem však v sobě dlouhodobě tvůrčí přetlak a potřeboval se s lidmi podělit o své vidění světa. Začal jsem skládat a krátce na to i nahrávat nové písně. Hodně mi v tom pomohla i výpočetní technika, která mi usnadnila proces aranžování i nahrávání v kvalitě, o k teré se mi v mládí jen snilo.
Od té doby dělám hudbu různých stylů, vždy s nadějí, že si najde své posluchače. Zvláštní důraz kladu na psaní textů. Chci, aby byly upřímné a aby jejich myšlenka korespondovala s hudební složkou, ale přitom dbám na jazykovu i obsahovou stránku. Piluju rytmus i rýmy, upravuju, měním, dokud nejsem s výsledkem spokojený. To s sebou přináší fenomén, že některé texty píšu měsíce i roky.
Spolupracuji s lidmi, se kterými už jsem v minulosti spolupracoval a kteří mi jsou blízcí. Učím se zlepšovat v práci s hudebním softwarem, programovat bicí linky a poznávat producentské triky, abych byl schopen vypustit slušně znějící nahrávky. Vrátil jsem se ke hře na elektrickou kytaru, časem jsem přidal i baskytaru, při zpěvu hledám výraz, ve všem se snažím zdokonalit.
Leccos jsem od té doby prožil. Někdy jsem padl, někdy došel do slepých uliček. Několikrát jsem myslel, že jsem došel na vrchol - a pak jsem zjistil, že stojím na úpatí hory. Ale vždycky jsem vstal a hledal cestu dál. Někdy jsem našval spoluhráče, což mi docházelo až s odstupem a až s odstupem jsem toho litoval. Někdy velké počáteční nadšení vystřídala ještě větší únava, ale leccos se mi podařilo i po dlouhé době dotáhnout do konce. A to, co jsem zatím nedotáhl, dotáhnu, když Bůh dá, k lepšímu výsledku v budoucnu.
Výsledkem mého snažení jsou hudební aktivity, kterým jsem dal kus svého života, a ve kterých jsem se snažil něco po sobě zanechat. Pro každou z těchto aktivit jsem vytvořil samostatnou sekci.


Úvodní stránka