Hrad
(Bard/Bard)
1. Znám starý hrad, jehož sláva šla už dávno spát
Čas boří hradby a tupí mečů hrot
Na nádvoří se už rytíř dámě nedvoří
utichl dětský pláč, vymřel slavný rod
R1: Pyšný hrad na kopci stál
Mladík na hradbách, pohled upřený v dál
Vyhlížel klání, jež vyhlásil král
Pyšný hrad na kopci stál
Když ho pán opouštěl, prapor na věži vlál
O dnech té slávy bard zpíval a hrál
2. Čas uplet bič a té slávy dny jsou dávno pryč
Těžko dnes básník hledá správný rým
Jen chlad a prach jsou dnes hosty v prázdných komnatách
Vyhasly ohně a vítr odvál dým
R2: Pyšný hrad na kopci stál
Mladík na koni cestou domů se bral
Vracel se z klání, jež vyhlásil král
Pyšný hrad na kopci stál
Když vítal vítěze, prapor na věži vlál
O dnech té slávy bard zpíval a hrál
3. Po vlhkých zdech vzkazy dávných věků píše mech
Z vypadlých kamenů slova skládá čas
Jen temný stín v noci střeží spánek rozvalin
Uhlídá stěží vítr, déšť a mráz
R3: Pyšný hrad na kopci stál
Rytíř na hradbách v duchu dívá se v dál
Odešlo mládí, kdy stáří se smál
Pyšný hrad na kopci stál
Starý muž za branou v písni jak by se ptal
Kdo uměl dávat a kdo jenom bral
R4: Kdo v Bohu naději má
Věčnou slávu má, která neusíná
Bůh není ten, kdo zapomíná
Kdo v Bohu naději má
Věčnou slávu má, která neusíná
Bůh není ten, kdo na své zapomíná