Propast
(Bard/Bard)
Klesá nebe
zdá se být tak nízko
Dva různé světy náhle mají k sobě blízko
Stoupá nebe
dotyk v dálce mizí
dva různé světy náhle jsou si opět cizí
Nekonečná propast, jež nás dělí
chladně trhá mosty mezi námi od jitra časů
Pro ty, kteří slyší a zapomněli
z dálky doléhá stín ozvěn, ozvěn dávných hlasů
Stoupá nebe
rukou nedosáhneš
provazem ze snů stěží břehy k sobě svážeš
Stoupá nebe
slabý odlesk v dáli
pohaslá světla stěží křídla noci spálí
Nekonečná propast, jež nás dělí
chladně trhá mosty mezi námi od jitra časů
Pro ty, kteří slyší a zapomněli
z dálky doléhá stín ozvěn, ozvěn dávných hlasů
Klesá nebe
zdá se být tak nízko
Dva různé světy náhle mají k sobě blízko
Klesá nebe
vzhůru díky vzkážeš
řetězem víry pevně břehy k sobě svážeš
Nekonečnou propast mezi světy
spojil náhrdelník z rudých perel nejdražší krve
Aby prázdnou frází netichly věty
a hlas opět zazněl mocně, mocně jako prve
Klesá nebe